SVOBODA VYZNÁNÍ V MALAJSII

Hlavním náboženstvím v Malajsii je islám, nicméně svoboda vyznání je zaručena i příslušníkům jiných vír. Je to dáno tím, tu žijí velké skupiny obyvatelstva - jednak Malajci (většinou muslimové), Číňani (většinou buddhisté) a Indové (většinou hinduisté). Všichni tu žijí spolu bez větších problémů a slaví vzájemně svátky těch druhých (vč. toho že na ně mají všichni volno:-) ).

Číňané praktikují směs buddhismu, konfucianismu a taoismu. Většina lidí v managementu firem jsou právě Číňané. Jelikož jim velmi záleží na osobních vazbách, je pro ostatní velmi těžko se dostat do vrcholových pozic. Naopak Indové tvoří skupinu řadových pracovníků a původní Malajci se věnují zejména zemědělství. I přes vládní snahu ve 2 polovině 20. století přelít větší část bohatsví země původnímu obyvatelstu (formou zvýhodnění při privatizaci státních podniků) patří Malajci k nejchudšímu obyvatelstvu v zemi.

Muslimové tvoří něco málo přes 60 % z celkového počtu obyvatel. Volání k modlitbě z minaretů mešit je zde slyšet pětkrát denně jako kdekoliv v Arábii, malajské vlajce dominuje půlměsíc. Islám přinesli do Malajsie v 7. století arabští obchodníci z oblasti Perského zálivu, k dalšímu rozšíření došlo ve 12. století s obchodníky z jižní Indie. A když v r. 1303 konvertoval k islámu 1. malacký sultán Megat Iskandar Shah, počala islamizace Malajsie. Hlava monarchie je zároveň hlavou islámské církve. Zdejší forma islámu je oproti jiným zemím značně umírněná, i když se v posledních letech především na východním pobřeží Malajsie objevují snahy o ortodoxnější formy. V Malajsii může mít muslim až čtyři manželky, ale jestliže už jednu má, musí požádat o povolení k dalším svatbám islámský soud.

Obyvatel vyznávajících buddhismus je v zemi necelých 20 %. Na území Malajsie se toto náboženství dostalo v 9. století díky čínským a indickým cestovatelům. Rozšířil se ale až v 15. století, kdy do Melaky přišli čínští obchodníci.

Díky evropským kolonizátorům a s nimi související činností katolických a metodistických misií v 19. století se dostalo do Malajsie také křesťanství, které v zemi vyznává necelá desetina obyvatel. Většina z nich žije na Borneu ve státech Sabah a Sarawak, kde jsou dokonce oficálně uznávanými svátky Vánoce i Velikonoce.

Hinduismus praktikuje cca 6 % obyvatelstva. Malé hinduistické státy existovaly na pobřeží Malajského poloostrova již od 2. století. K většímu rozšíření tohoto náboženství došlo v 19. století spolu s indickými přistěhovalci, kteří sem přišli pracovat na kaučukových plantážích. Nejsilnější zastoupení měli tamilští uctívači boha Šivy z jižní Indie a Srí Lanky.

Mezi domorodým obyvatelstvem (např. Dusunové, Dajakové) stále existují animisté, jejichž víra je silně spjata s přírodou.